Od těchto okatých holek u nás můžete ochutnat selské mléko, tvaroh a bílé i ochucené jogurty. Žijí na rodinné farmě Struhy a jsou plemene Brown Swiss. Pochází z hor a mají výbornou kvalitu mléka. V Čechách jich zatím moc nepotkáte.

Faremní mlékárnu Struhy najdete kousek od Písku. Přímo na statku tu zpracovávají mléko dojnic z vlastního stáda, navíc jsou v ekologickém režimu, což je fajn jak pro krajinu, tak pro krávy.

O faremní mlékárně Struhy si přečtěte zde

Jaký je rozdíl mezi bio a konvenčním chovem

Mléčné ekologické farmy mají oproti těm normálním, „konvenčním“, řadu omezení. Ta jsou sice ve prospěch chovaných zvířat a krajině, ale pro sedláka znamenají dělat spoustu věcí jinak, než je běžné.

Změny začínají už v ustájení. Mléčné krávy musí mít na rozdíl od těch konvenčních ve stáji více místa, nesmí tu být uvazovány ani stát na roštech, které normálně usnadňují ve stáji sedlákovi úklid a mohou volně courat z chléva na pastvu a zpátky. Většina krmení musí pocházet přímo z farmy nebo z jiných ekologických farem v sousedství a musí v něm být mnohem víc trávy (objemového krmiva), než kukuřice a soji (bílkovinných složek). Pokud kukuřici ekosedláci používají, je přísně zakázána GMO. Což není pro ekozemědělce úplně snadné, protože většina soji a kukuřice, která se v Evropě zvířatům zkrmuje, je modifikovaná a pochází ze zámoří. Nakrmit dobře dojnici v ekologickém režimu tak pro sedláka znamená často kompletní změnu v přístupu v celém hospodářství.

S krmením souvisí výběr vhodného plemene. Krávy vyšlechtěné k intenzivní výrobě mléka potřebují také intenzivní péči a krmivo velmi bohaté na bílkoviny. Když je nemají, brzy ztrácí dojivost nebo váhu nebo trpí kvalita mléka. Na ekofarmách, kde je filozofie chovat zvířata v maximálně přirozených podmínkách a veškeré potřebné krmivo si vyrábět přímo na farmě, se proto mnohem častěji setkáte s méně náročnými plemeny, která jsou lépe přizpůsobena pastevnímu odchovu. Krávy, které jsou celý den na pastvě a ne ve stáji, sice nenadojí tolik, ale žijí déle a kvalita jejich mléka je často vyšší. Navíc, se zelenou pastvou, kterou v biorežimu musí povinně mít, stoupá v mléce i podíl bioaktivních složek, což se na kvalitě cení.

Příkladem plemene vhodného do ekologického hospodaření jsou právě krávy Brown Swiss, které chovají na ekofarmě Struhy. Zatímco dojnice v konvenčním chovu jdou zpravidla po čtyřech letech na porážku, krávy tohoto horského plemene mohou být v dobré kondici ještě po deseti laktacích, dobře se telí a nedělá jim problém strávit celý rok venku. Prostě holky do nepohody.